Akta X ve zkratce aneb Paranoidní Mulder už zase zasahuje
Návrat na předchozí stránku


27.1.2000 (V/6) : "Cher a Frankenstein"

Ne, nepřekoukli jste se, navzdory tomu, co tvrdí ředitel Železný a zlatý, tento díl má vskutku číslo 6 a nikoliv 5. Nejdřív jsem si myslel, že jsem se ocitnul v jiném časoprostoru o týden v budoucnosti, ale letmý pohled do programu a na hodinky mě utvrdil v opaku. Jsem zvědav, který díl bude příště. Teď jsem navíc zjistil, že dNová inzeruje celkem 22 dílů, což je v přímém rozporu s tvrzením oficiálních stránek, kde je uvedena číslovka 20.

Mulder : "Scullyová, neměl bych si zařídit vlastní Linku bezpečí?"

Tento díl je vskutku šílený. A jelikož o šílených dílech se těžko něco píše, bude to dnes velice krátké. Napsal ho Chris Carter, otec to tohoto seriálu, ale nehemží se to žádnými mimozemšťany ani vládními agenty. Podivné.

Scullyová : "Existuje něco, čemu bys neuvěřil?"

Bylo nebylo jedno americké městečko. Říkejme mu třeba Buranov. A v tom městečku žil-byl jeden mutant. Byl to mutant hodný, leč divný. Byl to prostě postmoderní mutant. A měl dvě tváře, ale nebyl to ten maník z Batmana, to ne. Tenhle měl totiž dva ksichty, jeden funkční a druhý (jak jinak) nefunkční. A v tom městečku někdo obdělával půdu. A nebyla to půda ledajaká, byla to půda úrodná, byly to místní ženské. Když byla některá sama, kdosi přišel, zabalil celý dům do plátna (nebyl to Copperfield!), pustil naplno Cher, zadýmil uspávadlem a měl se do díla. A už to bylo. Už měla Burkowitzová dítě (před 18 lety) a teď znovu.

Scullyová : "Řekli nám, že se tu potuluje nějaký netvor."

Do Buranova přijíždí dvojička agentů FBI. Kdo jiný než Mulder a Scullyová. Ale počkat, něco je na nich divného. Ach, oni jsou v černém. Ne, nejdou na pohřeb, to jen celý díl je natočen černobíle. Do toho hraje hudba, jak z amerických černobílých hororů z 50. let odehrávajících se v čas Svátku všech svatých. Začíná mi svítat, že to celé není myšleno tak úplně vážně. Jak jen mám parodovat parodii? Ach já nešťastník. No nic, jedeme dál.

Setkají se s místním vědcem, který jim vykládá cosi o jakýchsi genech majících cosi společného s růstem buněk. Pomocí těchto genů způsobí, že mušce octomilce vyrostou nohy z hlavy. Chudák muška octomilka. Mulder ho hned začne podezřívat, že vyrobil i onoho mutanta (kterého samozřejmě nikdo vpodstaté neviděl). Mimochodem, ty geny skutečně exstují, jsou to geny které způsobí, že se během vývoje zárodku z původně nerozlišených buněk stanou buňky krevní nebo srdeční apod. To jsem chytrej co. Viděl jsem to na ČT 2.

Scullyová : "Muldere, ty chceš toho chlapa přirovnávat k literární postavě? K šílenému vědci?"
Mulder : "Kdo jiný by chtěl oplodnit Shanu Burkowitzovou."

Příběh postupně nabývá stále šílenějších podob. Stává se sledem scén, které na mě působily dojmem, jako by byly parodií na americké filmy. Bohužel (nebo možná bohudík) jsem z poněkud jiné kulturní i generační oblasti než autor, takže mi spousta věcí unikla. Nicméně i tak si člověk může občas vychutnat zajímavé momenty. Např. neuvěřitelně pitomé řeči agentky Scullyové o kultuře Buranských obyvatelů, kteří čtou místní bulvární plátek a sledují show Jerryho Springera (americká talkshow, kde jsou zpovídáni lidé, kteří se něčím odlišují - takové americké Tabu, ale bez budky, pěkně otevřeně - nebo mají nějaký problém). Nebo scéna setkání s místním doktorem (který je, jak se nakonec ukáže, tvůrcem našeho mutanta), kdy se neuvěřitelně blýská, jak z Frankensteina. Nebo třeba obyvatelé městečka - potrhlá servírka, tlustý šerif, tupý syn paní Burkowitzové, staropanenská reportérka s tikem, šílený geniální vědec (na maloměstě - představte si to), jeho ušláplá manželka a konečně i sám mutant. Všichni vypadají a chovají se jakoby z amerických hororů a televizních seriálů 50. let. Včetně hudby. A Cher k tomu. Jedině Mulder a Scullyová jsou z naší doby.

Mulder : "Kdo je autor? Chci mluvit s autorem!"

Ovšem nejkouzelnější momenty jsou dva. Prvním je, když mutant poprvé promluví a odhalí pravdu o svém původu a o tom, jak mu otec jeho stvořitele, buranský farmář, chtěl stvořit někoho sobě rovného (proto měly ony ženy ty děti). A ti samí lidé, kteří ho chtěli lynčovat (což byla scéna, jak z Honu na čarodějnice), ho najednou litují. Nejlepším momentem celého dílu je závěrečná scéna. Jakýsi sál narvaný k prasknutí, obsazený burany z Buranova, vepředu Mulder a Scullyová, mezi nimi mutant a na pódiu Cher (není to skutečná Cher, na tu asi neměli peníze). A nakonec tančící Mulder a Scullyová. Jak jsem řekl, šílený díl, ale jeden z mála, který se mi tak trochu líbil.

Burani všech zemí, spojte se!